Dětský kurz Freedivingu 11/2018

//Dětský kurz Freedivingu 11/2018

Vždy mě uchvátí a naprosto omráčí dětská přirozenost a rychlost s jakou se děti adaptují na vodní prostředí. To co se dospělí učí dny a týdny mají většinou děti zmáknuté za několik desítek minut. Nezatíženi představivostí co by kdyby, bourají veškerá tabu teorií o postupných krocích, které vedou k cíli. Jako hravá koťata lačně hltají informace jak to udělat nejlépe a prosííííím hned, aby překonali svůj… 3 minuty… starý rekord. Prostě vždy mě to omráčí a nabíjí energií.

Jako nyní… v dětském kurzu potápění na nádech se objevilo 8 zajímavých dětských osobností a rozumbradů, které vytvořili nádherné kolektivní klima vzájemné podpory na jedné straně a přirozené dětské soutěživosti na straně druhé. Osm dětí připravených zbořit svoje tabu a potopit se k velrybě, kterou hned na prvním potápění jistě potkají.

Hned na první hodině jsme zkoušeli, co kdo dovede. Rozdíly ve výkonnosti byly docela velké, ale i tak nejlepší z nich uplavali max 10 metrů s problémem se vůbec zanořit pod vodu. Ale pak jsme se do toho dali. Vyvážená dechová cvičení, učení koncentrace ( a to i u hyperaktivních dětí), správná technika plavání s ploutvemi… to vše a ještě o něco více se děti postupně učili… no přímo hltali a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Během krátké doby se rozdíly začali mazat. Během výuky se děti učili vyrovnávat tlak v uších, aby je ouška nebolela, když se chtějí kouknout někam hlouběji. Zvládli to v pohodě všechny a co je důležité, věděli kdy už nejít hlouběji a kdy vyrovnání proběhlo v pohodě. Tahle technika se vždy hodí… i při letech letadlem.

V rámci her a dětských závodů se děti posouvali, aniž by si toho v podstatě všimly. No prostě neměli čas něco sledovat… při 4 bazénu první a při 6 všichni přeplavali v pohodě 25 metrů dlouhý bazén na jeden nádech s tím, že si na začátku zajeli do 4 metrové hloubky a plynule pokračovali dál na druhou stranu. Absolutní paráda. Neuvěřitelný výkon. Podotýkám, že v naší skupince byli i 7 letý špunti. Po právu si zasloužili za odměnu pořádný diplom. Na památku či drobné vytahování ve škole. A proč ne. Kdo umí umí 🙂

Mě jako lektora to vždy dostane… v dobrém slova smyslu… když se něco takového zadaří. Když je vidět, jak vaše práce má kladný dopad na tu hravou dětskou dušičku. A když Vám tihle špunti neochotně lezou z vody na konci hodiny a v šatně hrdě prohlašují, že se nemůžou dočkat příštího týdne  až se budou zase potápět, tak i Instruktorova dušička je spokojená. A tak to má být.

Radek

2018-11-09T17:34:33+00:00