Expedice Keňa 2025
Jambo. Jambo Bwana. Habari gani? Mzuri sana, Hakuna matáta…
Tato půvabná, veselá a zpěvavá průpovídka ve svahilštině nás provázela celou naší výpravou po magické Africe. Celkem zábavnou formou nás učila základní konverzaci. Dobrý den… Dobrý den.. Jak se máte? Mám se dobře… Výborně,,, žádný problém J
Bylo to úžasné a věřím, že by to potvrdili všichni účastníci naší výpravy do Keni. Výpravy za podvodní nádherou místního Národního parku a dobrodružstvím v buši v honbě za divokou zvěří.
Při cestě tam jsme měli trochu nervy, zda vůbec odletíme. Náš let přes Istanbul byl ohrožen napadnutím 5 cm sněhu na místním letišti. Jejich překvapení a úlek z takové kalamity byl tak velký, že 3 dny neodletělo jediné letadlo tam či od nich někam pryč. Vyvolávali jsme všechny Velké Manitu a nakonec se podařilo. Náš let byl první, který směr Istanbul odletěl ve správný den i čas. Cesta postupovala dle obvyklého plánu, až jsme se vynořili v Keni na ranveji a snad se začali opravdu a naplno těšit…
JSME TADY!!!
Z mrazivé Evropy jsme se vyloupli v rovníkové Africe. Člověk by čekal brutální vedro… představy z rozpáleného Egypta, který všichni známe, byly zchlazeny příjemným klimatem. Ale opravdu příjemným.
Domluvený transport do resortu proběhl hladce… A pak začala naše pohádka.
V nádherném resortu uprostřed palmového háje, kde to vonělo místními vůněmi květin a tropických dřevin, lehce štěbetali místní opeření kamarádi, jsme v útulných pokojíčcích rozbalili svoje zavazadla a zabydleli se. Opravdu na pohodu… Někteří blíž k moři viděli moře z balkonků, někteří byli o něco výše ve svahu a byli zase obklopeni úžasnou místní přírodou. Těžko říci co bylo lepší, ale oboje bylo opojné. Fantazie také bylo, že tento dosud neobjevený ráj přivedl do resortu menší desítky lidí, tak že žádné živelné davy. Bomba!!!
Další bomba přišla při objevování All inklusive. Nebylo možné ochutnat úplně vše u každého jídla. Nabídka byla příliš bohatá a lákavá. Od mořských ryb a potvůrek přes vynikající hovězí steaky či místní speciality. A když už člověk chuťově kolaboval, stejně se do něj ještě vešla pizza z originální Italské pece. Zeleninové saláty… jasně…, přes ovoce… no tady možná více slov. Čerstvě dozrálé ananasy, manga a vyloupaný kokos, který se jistě ještě před hodinou houpal na palmě. No jak to píšu, tak mám pusu plnou slin..
Pití také vše… Víno, pivo a míchané dlouhé koktejly… no… večery byli přiměřeně veselé.
No a když večer, tak vždy nějaké kulturní představení. Tu nesmírně mrštní akrobati, tu tance v místním rytmu… stále se něco dělo… Bylo to prostě fajn..
Potápění bylo také nádherné a zajímavé. Je fakt, že jsme neměli štěstí na Velrybáka… ten byl viděn několik dní po sobě o 20 km níže, ale co naplat, je to moře. Nicméně to ostatní pod vodou bylo úžasné. Díky velmi malému množství potápěčů bylo pod vodou na co se koukat. Třeba… cca 6 druhů různých typů murén… to jsem dlouho nikde neviděl. Indicko- pacifické, dále různě kropenaté s palmovým hájkem na nose, puntíkaté, prostě pecka. Na každém ponoru setkání s chobotnicemi. Obrovské množství mnohožábrých plžíků… malé velké zelené modré maskované jako list… no nebýt průvodců, tak bychom je v pohodě minuli. Hejna kranasů a barakud se kolem nás občas protáhli.
Pro zkušenější, s hloubkovou specializací, jsme měli ponory na černé korály (vlastně bílé J) kde jsme lehce vletěli i do malé dekomprese. Velké množství rybích druhů, želvy… prostě opravdu paráda.
Mimo potápění jsme dělali různé výlety po okolí. Motýlí farma, hadí farma… okolo všude opice čekající na oříšek. Samozřejmě se Vám nejdříve uvelebili za krkem a něžně vás tlapičkou obrali o veškeré laskominy, které jste jim chtěli dopřát. Oboustranně výhodný obchod. Oni mají oříšek a vy pěknou fotku s nimi. No.. nejděte do toho!!!!
Perlou bylo třídenní safari do buše. Začátek byl … řekl bych… hodně místní. Přijeli pro nás dvě obrovská monstra vyrobená u Toyoty. Teréňáky, co už hodně dlouho jezdili. Teprve při podrobném prohlídnutí jsme zjistili, že háv je sice ošumělý, ale technická úroveň je výborná. Auta se řítila 100 km v hodině jak po relativně rovném asfaltu (no… naše silnice 4 třídy jsou luxusní dálnice proti jejich hlavní tepně), tak i po prašné cestě vedoucí do vnitrozemí. Pečlivě naplánovanou trasou jsme se dostali k bráně do Národního parku Tsavo. A začalo neuvěřitelné dobrodružství.
Viděli jsme úplně vše, co jsme vidět mohli. Z bezpečí monstrózních Toyot, kde byla nadzvedlá střecha, jsme mohli nerušení a velmi zblízka pozorovat vše kolem nás. Připadali jsme si, že my jsme v autě v rezervaci… Tam venku všechno žilo. Sloni, žirafy, 19 ti hlavá rodina lvů, buvoli, mnoho druhů antilop, zebry, hyeny, kojoti, pštrosi… na koho jsem zapomněl? Na nosorožce, co už tam žádný není… bohužel… a na geparda… ten se nám někde schovával. Pozorovali jsme hrocha a krokodýla v řece..
Prostě vše… tři dny plnění dat našich paměťových karet našich mobilů a foťáků uběhlo jako voda..
Místní průvodci byli skvělí, navzájem se všichni upozorňovali, kde co je. Tak že občas auto vyrazilo hlava nehlava, proplétala se mezi žirafami a zebrami… a po 20 minutách vyklepaných kostí jsme zabrzdili u lva, co se vynořil z vysoké trávy a divně si nás prohlížel. Že by touha po exotickém????
I na suvenýry došlo. Drahokamy Tanzanit a Tsavorit byly v hledáčku. Nejvíce však místní výrobky. Exotické masky na stěnu, náramky, vyřezávané postavy Mama Keňa a Papa Keňa byli všude. Velké ženské šátky kolem pasu zase lákaly dámy k marnotratnosti… každý si něco koupil… proč ne, ať je památka…
Závěrečná noc v Nairobi byla relaxačním klidem před cestou zpět.
Velký dík skupině!!! Jsem rád, že jsou kolem nás prima lidi a že si to umíme společně užít, i když se někteří viděli poprvé na letišti. Prostě pohoda. Díky Vám. Ještě jednou děkuji…
Uteklo to jako voda… a závěrečné pocity a hodnocení?
Neuvěřitelně milí lidé, všude úsměv a pohoda. Jambo…. Jambo… Hakuna Matata
Skvělý servis a pohoda.
Každý si přivezl domů pár kilo navíc.
Neuvěřitelné zážitky.
A proto!!! Jedeme znovu!!! Únor 2026 !!!
