A tak jsme vyrazili na první podovolenkářské potápění. Záměrně jsme zvolili lom, kde byla vždy skvělá viditelnost… Na lom Borek. Je jasné, že jsme se trochu báli, protože letošní velmi horké léto mohlo zavinit špatnou viditelnost vody.. jako jinde. Naše obavy se naplnili z půlky. Voda nebyla průzračná, ale abychom jí nekřivdily, tak nebyla úplně špatná. Prostě mlžné 4 – 6 metrů. Nicméně to nám…. nám… nemohlo zkazit náladu. Teplota na hladině až vařicí kolem 22 stupňů, ale pod 10 metry už na nás termická vrstva dýchla svých obvyklých 10 stupňů.
Udělali jsme si drobný briefing, vysvětlili lokalitu, kde co je a už začali horečnaté přípravy. Jak známo ve sladké vodě ´´ Kdo je první ve vodě, tak vidí nejvíce´´. A tak se nikdo moc nerozhlížel a mazal do vody. Bylo tady pár nováčků, kteří poprvé zkoušeli potápění ve sladké vodě a nutno říci, že rozhodně nepropadli.. Ostatní zkušenější už věděli kam se vydat. Někdo volil hledání ponorky, někdo madonky a někdo autobusu. A třeba já se svým buddy Petrem jsme vyrazili s fotoaparátem na lov hezkých podvodních snímků a záběrů. Na pomoc jsme si vzali podvodní skútry, abychom to měli trošku snazší. Tedy tak to jsme to prezentovali… ale mezi námi… spíše nás to s ním moc baví. Člověk toho většinou daleko více prozkoumá, žádná vzdálenost není dost daleko J
Hned kousíček za branou se schovávala ve větvích první velká štika a pak jsme jich napočítali ještě tak šest. V dalším podvodním lese jsme objevili spícího, ale kupodivu i velmi velkého okouna. Ležel na vidličce stromu a dělal že není. Ani nemrknul okem, jen tam tak pospával. Asi byl po noční…
Také kapři nezaháleli, několik přerostlých obrů bylo přesně na druhé straně lomu pod molem. Rejdili v bahně, tak že nebylo na krok vidět… tedy u dna… ale my jsme se vykutáleně zvedli do prostoru a milé kapříky jsme překvapili shora. Chvíli kouleli očima a pak se dali na ústup…
Nejkrásnější na celém ponoru však bylo neuvěřitelné množství sladkovodních medůzek, které se na pár dní, jednou za rok v září, objevují v čisté vodě lomu. Plné života se to tu hemžilo pod vodou, v obrovských hejnech. Naprostá nádhera.
Ponor jsme si nádherně užili a je jasné že po osušení nastal piknik u vody… Chilli sekaná, lososové palačinky, chleba s máslem…. Každý podle chutě… Poté někteří dali ještě jeden ponor a někdo jel za povinnostmi už domů.
Když je dobrá partička, tak je u vody velmi příjemně… nyní nás bylo 10 potápků a nádherně jsme si to užili.. příště třeba i s Vámi
Radek Octopus