Potápění ve Vrsaru aneb hon na mořského koníka 12 – 17.6.2018

//Potápění ve Vrsaru aneb hon na mořského koníka 12 – 17.6.2018

Každoročně a už se to stalo pravidlem, si jezdíme zapotápět do malého městečka Vrsar v Chorvatsku, nahoře na Istriji.  Záměrně volíme toto ospalé a nevelké středomořské městečko. Je to pěšky všude kousek. Z ubytování na potápěčskou základnu, ze základny do vody a po skončení potápění blízko do středu městečka. Pro zmlsané cestovatele, co už sjezdili skoro celý svět, nepředstavuje Chorvatské potápění žádnou příliš velkou lahůdku. Ale přes to.. několik lákadel by tady bylo..

OWD 6/2018

Možná Vás to překvapí, ale hlavním našim lákadlem byly vždy nádherně tajemné vraky, které se v okolí městečka nacházejí, dobrá parta lidí a jídlo. O vracích toho bylo napsáno již mnoho. Nádherný vrak lodi Baron Gautch z roku 1917 je opředen nádhernou pověstí o nepozorném kapitánovi, který s ofocíry a jejich paničkami na výletním parníku najel na vlastní minu a šel ke dnu. Jak pověst dále praví, přežil jen jediný člověk a to samotný kapitán, který se záhy vlastní rukou zprovodil ze světa. Asi toho na něj bylo už dost. Vrak se dá krásně proplavávat a rozhodně na Vás dýchne trochu té historie.
Kousek od ” Barona Otomana” ( jak mu někdy škádlivě říkáme) je další nádherný vrak a mě se možná líbí ještě o kousíček více. Hans Schmidt či Istra… každý mu říká jinak. Dá se krásně proplavávat a rozhodně stojí za návštěvu… pak jsou tu další vraky jako Corleolános, Maona, atd.

Letos nás jelo i s drobotinou dohromady 40 lidí. Třetina děti, co svojí energií vydala za dva dospěláky. Děti nažhavené se po celoročním potápění na bazénu, kdy absolvovali dětské kurzy  freedivingu, Rangers přípravky na potápění a samotný kurz Junior OWD, těšily do zátoky koníků.  Měly jediný cíl od začátku. Najít ho!! Ale potvora byl spatřen až na jednom z posledních ponorů a ještě ho bohužel neobjevili děti, ale dospěláci Martin a Honza.  Patnáct centimetrů veliký exemplář se prý umě snažil splynout s okolím, ale bystrým okům neunikl.  Nicméně děti objevovali další živočichy… a že jich v Chorvatsku zase tolik není. Neúnavně prohledávaly a hledaly všechno co se hýbe. Tu krab poustevník, tu olihně, tu ta či ona rybička. Během dokončování kurzu Junior OWD si to docela užili.
Ostatní dospělí nezůstávali pozadu. Kurz potápění dokončili druhý den našeho potápění všichni a hurá na loď. Třetí a čtvrtý den už se všichni potápěli na pohodu. Jak starý pardi, tak i čerství novicové. Pouze na vraky jsme začátečníky nevzali… ti si to však vynahradili na odpoledních ponorech.

No a pak to přišlo… to jídlo, ten vrchol dne. Bezezbytku všichni se těšili do restaurace ke Goranovi. Restaurace daleko od turistického centra je pravidelná oáza kulinářství Chorvatska. Již osobitý přístup hlavního šéfa Marka, který co by syn převzal otěže restaurace po tátovi, pobaví.  Člověk si připraví dle jídelního lístku menu, které občas vezme za své dobrou radou Marka… K všeobecnému obveselení buď po objednávce zazní “možno” a člověk ví, že dle místních poměrů vybral moudře a dobře. A nebo se ozve ” a nechceš radši….. a…….. a…… a budeš to míti lepší?!”  :-). Otázka míněná jako vykřičník… Není úniku…  je třeba nechat moje chutě na Markovi… Ale vždy to dopadne dobře. Nejdřív všichni snědí kruh ( kdo neví, tak je to místní měkký chlebík stylu francouzské bagety) a pak se lačně vyčkává a závidí těm, co dostanou jídlo o něco dříve. Ligně na žiaru, daghně, istrijský pršut, octopus salat, rybe plato za dve sobe… no kdo to neochutnal, dobře mu tak. Může jet příště s námi 🙂

Myslím, že za 4 dny jsme si užili všeho… Příjemného potápění i když s minimem života středozemního moře, místní gastronomie, ale hlavně prima party. Ochutnávky dobrých rumů na lavičkách před  apartmány, lehké vinné seance…
Všem Vám moc děkujeme… byli jste všichni supééééééér
Příští rok zase

2018-06-20T17:18:56+00:00