Saudská Arábie 2024

Bylo to zvláštní, bylo to lehce nečitelné…
Řeč je o počátečním nápadu vyrazit za potápěním do turisticky čerstvě otevřené země na pozadí Izraelského konfliktu s Palestinou.
Na jedné straně obrovské lákadlo potápění v málo prozkoumaném území, kde uniknuvší videa ukazovala fantasticky panenské Rudé moře, které mnozí přirovnávali k Egyptu před 40 lety.
Na druhé straně  ozbrojený konflikt vzdálený 700 km…
Nakonec, po všech ujištěních Ministerstva zahraničí i majitele lodi, jsme se rozhodli, že se na vysněné potápění vypravíme.
A udělali jsme dobře.

To že Saudská Arábie investuje mnoho prostředků do vstupní dopravní infrastruktury jsme věděli, ale pompéznost, pro nás skoro neznámého letiště, nás překvapila.
Uprostřed vstupní haly letiště bylo obří akvárium plné mořského života.
Obrovská prosklená vitrína cca 10 metrů vysoká a podobně široká nám ukazovala korálový útes se vší krásou.
Žraloci, rejnoci, korálový běžný život. Už jsme byli pod vodou přímo na letišti.

Pak vše probíhalo dle běžných standardů. Čekal na nás klimatizovaný dostavník a vyrazili jsme na 200 km dlouhou trať do přístaviště.
Po vyjetí z letiště a výjezdu z města už tu byl zase klasický chudý muslimský venkov.
Tma ( byl noční přejezd) jako v pytli, papíry na zemi všude a civilizace jen 20 metrů okolo pumpy.
Nicméně toto málo kdo zaznamenal, protože většina z pasažérů už dávno byla v limbu J

Loď dle očekávání krásná a příjemná, servis parádní, jídla a pití bylo celý týden dosti.
Jedna odlišnost tu ale oproti ostatním tripům na lodích jinde ve světě byla.
Nikdo z nás neměl ani kapku alkoholu. Nikdo se neodvážil do přísně ortodoxní země, kde hříšníci jsou tělesně trestání a nezakryté domácí děvy kamenovány, propašovat lahvičku či plechovku piva.
Maledivy vždy zkoušíme a máme už úspěšné postupy. Ale tam po „Chycení“ následuje maximálně s úsměvem odebraný pašung s ujištěním, že při odletu si o něj můžeme požádat.
Tady v Saudské naše fantazie možných důsledků byla přeci jenom barvitější.
No byli jsme na suchu.  Alkoholici nejsme, ale večerní malý panáček při povídání o zážitcích byl vždy takový příjemný.
V životě jsem nevypil tolik limonády J

A potápění? Zvěsti nelhaly. Lodní ruch nula, potápěčský business nula, infrastruktura lodní dopravy nula.
To vše se promítlo do naprosto parádního a jedinečného potápění. Nádherné korálové útesy, které mi vyhrkly slzy do očí.
Opravdu Egypt 40 let  zpět. Hejna útesových ryb, životem pulzující moře. Neměli jsme takový štěstí na očekávaná  velká zvířata.
Důvod byl bohužel velmi prozaický. Letošní extrémní horka, kde teplota vody byla na 33 stupních už v květnu vedla velké ryby do větších hloubek a tudíž žraloci byli pomálu a kladivouni, na které jsme se těšili, nebyli vůbec.
Sami místní průvodci z toho byli dost nemile překvapeni. Ale jinak spokojenost a paráda.

Naposled se musím zmínit o naší skupině… všem velké díky.
Parta byla opět parádní a jen se potvrzuje naše pravidlo, že když mezi naše stabilnější a léty prověřené potápky pustíme jedno… dva novice, tak je vše jak má být.

Tak hola zase příště pod vodou

Radek Octopus